O cílech, které stojí nohama na zemi

Klienti, kteří se na mě obrací s poptávkou po spolupráci jsou z velké většiny lidé, kteří vědí co chtějí, jsou rozhodnutí pro to něco udělat a na úvodní konzultaci tak přichází s předem formulovaným cílem.

Jsem za takové klienty velmi vděčná. Jsou to lidé, kteří nechtějí na angličtinu "chodit", neberou naši spolupráci jako jednu z dalších volnočasových aktivit, ale jako investici do svého seberozvoje, a podle toho k ní i přistupují.

Jen s těmi cíli je to někdy trošku složitější. Velmi často totiž hned na začátku narazíme na to, že cíle, se kterými přišli, jsou příliš vágní a neuchopitelné, anebo příliš ambiciózní a nereálné.

Obvyklým neuchopitelným požadavkem je "chci se domluvit". Když se zeptám: "S kým?", odpovědí bývá "No, se všemi". Ale když se začnu vyptávat dál, postupně z toho "všichni" vyloučíme jaderné fyziky, členy Britské královské rodiny, irské farmáře hledající ztracené ovečky a mnoho dalších, a skončíme u toho, že oni "všichni" jsou ve skutečnosti američtí kolegové na on-line meetingu, zákazníci z Itálie, nebo chorvatská paní domácí na dovolené u moře.

Dalším bodem, nad kterým obvykle chvilku diskutujeme, je často ne příliš realistický časový odhad. Nechápejte mě špatně, určitě nechci nikoho od jeho rozhodnutí pustit se tentokrát do té angličtiny pořádně a s vervou odrazovat. Určitě je možné - a mnozí mí klienti jsou toho důkazem - i v relativně krátké době oprášit své znalosti, rozmluvit se, překonat obavy a naučit se spoustu nového, ale chce to jednak velké nasazení ze strany klienta a ani tak se nedají slíbit zázraky. 

Prostě z úrovně A2, kdy rozumíme běžné slovní zásobě o rodině, práci nebo bydlení a umíme o tom komunikovat v jednoduchých větách, se na úroveň B2, kde si dokážeme vyměnit názory s rodilým mluvčím a ani jeden z nás se cestou neztratí, za rok v běžném pracovním a rodinném režimu pravděpodobně nedostaneme.

S reálným odhadem doby, za kterou se klient bude schopen posunout z bodu A do bodu B velmi úzce souvisí i časové možnosti daného klienta, jeho motivace, odhodlání, vůle a ochota posunout angličtinu na žebříčku svých priorit o kousek výš.

Je iluzorní čekat, že učení angličtiny (nebo čehokoliv jiného) jen tak lehce vsuneme mezi ostatní své denní aktivity. Ruku na srdce: kdo z nás má přes den čas a prostor jen tak sedět a "být", aniž by cokoliv dělal, nad čímkoliv přemýšlel a cokoliv řešil a měl tak prostor takové nicnedělání nahradit smysluplným učením? Hádám, že takových lidí moc nebude. 

Co naopak typicky vídám je klient, který má svoji práci, rodinu a psa a volnočasové aktivity jako sport nebo kino si musí často tzv. "ukradnout". A pokud do toho všeho chce ještě napasovat jakékoliv učení, je potřeba celý ten harmonogram trochu přestavět.

Cíle a plány jsou skvělá věc. Je určitě dobré vědět kam míříme a co chceme. Jen při tom všem plánování nezapomínejme stát nohama na zemi. Takže až budete příště plánovat co všechno pro svoji angličtinu uděláte, zapomeňte na úderné pětiletky. Stanovte si takové cíle, které jsou především dosažitelné. A netrapte se tím, že nevypadají dostatečně ambiciózně - mnohdy nás malé krůčky dovedou mnohem dál, než když bez rozmyslu skočíme a zvrtneme si u toho kotník.

A taky se nebojte svoje plány občas zrevidovat a třeba i přehodnotit. Vezměte jednou za čas sami sebe na kafe a zamyslete se nad tím, jestli vaše cíle stále ještě platí, jestli stále chcete to, co na začátku. Protože možná jste cestou někde uhnuli, vaše situace se změnila a je na čase tomu přizpůsobit i vaše další směřování.

Máte už svůj cíl, nebo zatím jen neurčitý pocit, že se 'potřebujete domluvit'? Pojďme spolu ty irské farmáře a jaderné fyziky vyškrtnout a najít to, co skutečně potřebujete pro svou práci a vnitřní klid.

Na společné úvodní konzultaci probereme vaše aktuální cíle a časové možnosti a zkusíme najít takovou cestu, která nebude jen dalším nesplnitelným novoročním předsevzetím, ale povede k vaší skutečné jazykové svobodě.