5 věcí, které si nesete ze školy (a na které je dobré zapomenout)

Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.

Protože některé postupy, které jsme ve škole používali, v reálu nefungují. Nebo nefungují zrovna na nás.

S klienty na to na společných setkáních narážíme docela často, takže počítám, že se i mezi vámi najde někdo, kdo s tím bojuje. A proto bych vám v tomhle článku chtěla ukázat 5 věcí, které jste si ze školy pravděpodobně odnesli, ale pro vaše vlastní dobro bude lepší je při dalším učení angličtiny rychle zapomenout.

1 . Na učení potřebuju učitele

Celkem přirozený předpoklad - ve škole tomu tak totiž vždycky bylo. Bez učitelů to nešlo. A nechápejte mě špatně, dobrý učitel je skvělá věc. Ukáže vám jak angličtina funguje, vysvětlí všechno čemu nerozumíte a když se začnete ztrácet, vezme vás za ruku a pomůže vám najít správnou cestu. Je to váš parťák do diskuze, někdo, s kým se můžete v bezpečném prostředí rozmluvit a natrénovat si správné reakce v různých životních situacích. Bude vás podporovat a pomáhat vám, ukáže vám jak si z učení udělat radost a jak se angličtinou bavit.

Výhodou angličtiny ale je, že žije všude kolem nás a tak se jí můžete učit i ve chvílích, kdy zrovna nemáte svého báječného učitele po ruce. Můžete koukat na filmy, poslouchat podcasty, přečíst si knížku v originále (nebo ve zjednodušené verzi), zazpívat si písničku se svojí oblíbenou kapelou anebo si zahrát pexeso. Můžete využít kopec aplikací v telefonu, mraky webových stránek, hromadu interaktivních cvičení, zahrát si on-line hry anebo sledovat zajímavé osobnosti na jejich Youtube kanále.

Možností je spousta. Nespoléhejte tedy jen a pouze na svého učitele a vaše společné hodiny - spoustu nových znalostí zvládnete nasosat i sami a určitě najdete aktivitu, která vás bude bavit.

2. Na učení je potřeba hromada času

Sama si pamatuju, kolik hodin jsem proseděla nad knížkami a sešity a snažila se natlačit si do hlavy jak sestavit cash flow report nebo jak funguje složené úrokování. Jenže dneska už vím, že to množství času vůbec neodpovídalo výsledku. Proč? Jednoduše proto, že mě to hrozně moc nebavilo a tak jsem nad tím sice seděla, ale šlo mi to jedním uchem tam a druhým ven.

Jenže jako dospělí nemáme prostor na to sedět dvě hodiny nad nudným seznamem slovíček a ve chvílích nejhlubšího zoufalství od něj utíkat prokrastinovat na Facebook nebo Instagram. Potřebujeme najít takový způsob učení, který nám zabere jen tolik času, kolik si můžeme dovolit a který bude fungovat - aby to učení bylo efektivní.

A nejvíc fungovat bude to, co nás bude bavit. Protože když děláme něco, co nás baví, učení nám jde mnohem snáz. Jak už jsem psala v bodě 1, existuje hromada činností, které můžete v angličtině dělat a bavit se u toho. Vyberte jednu věc, která by mohla aspoň trošku vyhovovat vám a vyzkoušejte ji. Uvidíte, že když učení pojmete jako zábavu, vůbec nebude bolet.

A co se toho stráveného času týče - víc než množství času u učení funguje pravidelnost. Když své angličtině věnujete 15 minut denně, naučíte se mnohem víc než když půjdete jednou za týden na 90 minut na kurz. A jasně že můžete někdy vynechat. Každého z nás někdy bolí hlava nebo se nám vůbec, ale vůbec nechce dělat nic. Když ale najdete ve svém diáři pro angličtinu pravidelné místečko, celkem brzy uvidíte ten rozdíl.

3. Všichni se učíme stejně

Možná, že právě tohle je ten důvod, proč jste se s angličtinou ještě neskamarádili. Ve škole nás totiž sedělo ve třídě obvykle mez 20 - 30 a nebyl prostor řešit jak kdo z nás vnímá informace - jestli nám pomáhá si dělat zápisky do sešitu, nebo jestli by nám spíš pomohly obrázky nebo videa anebo jestli se u učení - nedej Bože - nepotřebujeme náhodou hýbat.

Jenže teď už jsme velcí a nemusíme hrát podle not, které nám nevyhovují. Každý jsme jiný a jinak se učíme. Jestli jste až doteď používali způsob, který na vás neplatí, tak není divu, že vás učení nebavilo a nikam moc jste se neposunuli. Ale věřte mi - nikdy není pozdě začít znova a líp ;)

4. Když se mě někdo zeptá, musím odpovědět rychle

Tenhle mindset je z toho, co jsme si odnesli ze školy asi to nejvíc největší zlo. A já se přiznám, že jsem tenhle tlak na rychlost nikdy úplně nepochopila; Mně osobně přijde mnohem důležitější něco VĚDĚT a UMĚT TO POUŽÍT, spíš než být nejrychlejší. Ve škole ale byla rychlost z nějakého důvodu hrozně důležitá - učitel položil otázku a vítěz byl ten, kdo jako první vystřelil ruku nahoru a odpověděl. A kdo zaváhal, prohrál.

Ale teď už nejme ve škole, tak se nebojte zpomalit.

Klienti mi velmi často popisují, že jakmile jim v průběhu jednání nebo schůze protějšek položí otázku, oni se snaží vypálit odpověď kosmickou rychlostí, aby to nevypadalo, že mají s angličtinou problém. Jenže když si nerozmyslí co chtějí říct, v půlce věty se zaseknou a pak už jen koktají. A stresují se. A z celého rozhovoru mají nakonec daleko horší pocit, než bylo nutné.

Je naprosto v pořádku nechat druhého domluvit, zamyslet se nad svou odpovědí a pak teprve odpovědět. Nadechněte se, srovnejte si myšlenky a v klidu zformulujte slova do vět. Nemusíte se bát, že to bude vypadat, že NEVÍTE JAK odpovědět. To, že jste položené otázce rozuměli můžete dát najevo mnoha způsoby - pokývnutím hlavy, úsměvem nebo výrazem tváře.

5. Musím mluvit dokonale a bez chyb

Ano. Vím, že ve škole to tak bylo. Každá chyba znamenala horší známku, smích spolužáků a leckdy i mrzení doma.

Ale my už nejsme ve škole, pamatujete?

Chyby dělá každý. Děláme je my ve svém vlastním jazyce, dělají je rodilí mluvčí, dělají je ti, kdo se angličtinu naučili jako druhý jazyk stejně jako vy. Špatná předložka, nevhodný čas, nesprávný slovosled. Většině z nich nebude v záplavě slov a informací nikdo přikládat váhu, protože to budou tak drobné chybky, že v porozumění nijak bránit nebudou. Jasně, vaše učitelka angličtiny by vám to asi podtrhla červeně, ale vy teď nesedíte na testu z angličtiny, tohle je realita a mnohem důležitější je domluvit se a vyřešit problém, se kterým bojujete.

Tyhle školní návyky jsou jako neviditelná závaží, která vás drží u země, i když už dávno nejste v lavici. Dobrá zpráva je, že se jich můžete zbavit.

V rámci mého programu Komunikační restart společně tyhle staré vzorce přepíšeme. Naučím vás přistupovat k angličtině jako k nástroji pro dospělé – bez strachu z chyb, bez zbytečného drilu a s důrazem na to, co skutečně potřebujete v praxi.

Pojďte za sebou nechat školní traumata a začněte v angličtině konečně dýchat.