Jak se zbavit strachu z mluvení

"Moje angličtina je příšerná. A bojím se mluvit. Protože když budu mluvit, určitě tam nasekám mraky chyb a budu za pitomce."

Tohle jsou věty, které jsem během první společné hodiny slyšela od tolika mých studentů, že už bych to ani nedokázala spočítat. A mně je jich vždycky hrozně líto. Protože to, co je ve skutečnosti svazuje, není neznalost angličtiny. Je to STRACH.

Strach není jen emoce, která nás okrádá o radost. Strach nás taky brzdí. Jeho centrum je v amygdale, nejstarší části našeho mozku, a jeho úkolem je připravit nás na obranu nebo útěk. Jakmile nás začne strach přemáhat, ztuhneme, zrychlí se nám tep a sevře žaludek. Jsme připraveni se bránit nebo naopak prchnout do bezpečí, ale rozhodně ne si s někým hezky a mile povídat.

Proč v nás představa rozhovoru v cizím jazyce vlastně vyvolává takové obavy? Většinou se studenti bojí, že jim cizinci

• nebudou rozumět,
  
• budou se smát jejich gramatickým chybám, nebo že
  
• budou ohrnovat nos nad jejich nedokonalou výslovností.

Když si ale všechny tyhle důvody sepíšeme černé na bílém a zamyslíme se nad nimi, dopracujeme se obvykle k jediné otázce: PROČ BY TO PROBOHA TI CIZINCI DĚLALI?

Angličtina je hned po čínštině a španělštině třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem na světě. Jenže kromě toho je to také světová "lingua franca" - tedy globální komunikační prostředek mezi lidmi, jejichž rodným jazykem právě angličtina není .

Existuje tedy docela velká šance, že potkáte šťastlivce, který se narodil v anglicky mluvící zemi a je tudíž "rodilý mluvčí". Jenže vedle toho existuje stejně velká (a uprostřed Evropy možná i mnohem větší) šance, že budete potřebovat komunikovat s někým, kdo se angličtinu musel naučit. Stejně jako vy. A stejně jako vy bojuje s anglickými časy, předložkami, výslovností i slovosledem. A stejně jako vy udělá někdy chybu. A víte co? Nic. Svět se točí dál. Protože už přeci nejsme děti na pískovišti, abychom se jeden druhému posmívali za nepovedenou bábovičku. Potřebujeme spolupracovat a našim cílem je DOMLUVIT SE SPOLU. A to zvládneme i se špatně zvolenou předložkou.

Aby se vám před příští poradou se zahraničními kolegy zase neudělalo slabo, vyzkoušejte pár triků, které vám pomůžou k jistějšímu a sebevědomějšímu projevu:

• ·Nacvičte si to. Až na vás na příštím on-line meetingu přijde řada, nebudete mít čas skládat dohromady jednotlivá slovíčka a zkoumat, jestli to puzzle bude fungovat. Potřebujete otevřít šuplík a vytáhnout z něj větu, nad kterou už nebudete muset přemýšlet. A abyste takových vět měli v tom šuplíku co nejvíc, potřebujete si je nejdřív v klidu sami sestavit, pak si je několikrát zopakovat, zafixovat si je a přesunout je do dlouhodobé paměti, aby byly "ready to use".
  

• "Learn to walk before you run". Nemějte na sebe přehnané nároky. Když jste se učili jezdit na lyžích, taky jste nešli hned na černou sjezdovku. Začněte jednoduchými větami a postupně do nich zkoušejte přidávat další a další informace. Uvidíte, že od jednoduchých vět k těm vymazleným zase nevede až tak dlouhá cesta.

• Self-talk. Samomluva je skvělý způsob, jak se rozmluvit, nacvičit si užitečné fráze, zapamatovat si hromadu nových slovíček a vypilovat mnohem rychlejší a plynulejší projev. Popisujte nahlas věci kolem sebe, zkoušejte si nanečisto rozhovor v hotelové recepci, sesumírujte si, co budete chtít říct na meetingu se zahraničními kolegy. Až nadejde "hodina H", budete se cítit mnohem sebejistější a na vašem projevu to bude HODNĚ znát. Pokud vás téma samomluvy zajímá, psala jsem o ní v samostatném článku.
  

• Abyste se naučili vařit, musíte vařit. A abyste se naučili mluvit anglicky, musíte mluvit. Ideální je začít s jedním člověkem. Jakmile je lidí víc, je mnohem obtížnější se v rozhovoru orientovat. Když si ale budete povídat jen ve dvou, bude pro vás snadnější zvyknout si na rychlost a styl, jakým váš partner mluví.

• Nespěchejte. Neutíkáte na vlak, nemusíte chvátat. Je naprosto v pořádku nechat druhého domluvit, zamyslet se nad svou odpovědí, nadechnout se a pak teprve odpovědět. A pokud je příliš rychlý váš protějšek, nestyďte se ho požádat, ať trošku zpomalí.

• Practice makes master. Stejně jako jste se na kole nenaučili jezdit na první dobrou a vaše první palačinky by pravděpodobně taky nevyhrály v soutěži MasterChef, ani angličtinu se nenaučíte ze dne na den. Zapomeňte na zázračné metody, to tajemství je jednoduché. Nevzdat to.

Další články na blogu: