Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.
Protože některé postupy, které jsme ve škole používali, v reálu nefungují. Nebo nefungují zrovna na nás.
S klienty na to na lekcích angličtiny nebo při konzultacích narážíme docela často, takže počítám, že se i mezi vámi najde někdo, kdo s tím bojuje. A proto bych vám v tomhle článku chtěla ukázat 5 věcí, které jste si ze školy pravděpodobně odnesli, ale pro vaše vlastní dobro bude lepší je při dalším učení angličtiny rychle zapomenout.
Celkem přirozený předpoklad - ve škole tomu tak totiž vždycky bylo. Bez učitelů to nešlo. A nechápejte mě špatně, dobrý učitel je skvělá věc. Ukáže vám jak angličtina funguje, vysvětlí všechno čemu nerozumíte a když se začnete ztrácet, vezme vás za ruku a pomůže vám najít správnou cestu. Je to váš parťák do diskuze, někdo, s kým se můžete v bezpečném prostředí rozmluvit a natrénovat si správné reakce v různých životních situacích. Bude vás podporovat a pomáhat vám, ukáže vám jak si z učení udělat radost a jak se angličtinou bavit.
Výhodou angličtiny ale je, že žije všude kolem nás a tak se jí můžete učit i ve chvílích, kdy zrovna nemáte svého báječného učitele po ruce. Můžete koukat na filmy, poslouchat podcasty, přečíst si knížku v originále (nebo ve zjednodušené verzi), zazpívat si písničku se svojí oblíbenou kapelou anebo si zahrát pexeso. Můžete využít kopec aplikací v telefonu, mraky webových stránek, hromadu interaktivních cvičení, zahrát si on-line hry anebo sledovat zajímavé osobnosti na jejich Youtube kanále.
Možností je spousta. Nespoléhejte tedy jen a pouze na svého učitele a vaše společné hodiny - spoustu nových znalostí zvládnete nasosat i sami a určitě najdete aktivitu, která vás bude bavit.
Sama si pamatuju, kolik hodin jsem proseděla nad knížkami a sešity a snažila se natlačit si do hlavy jak sestavit cash flow report nebo jak funguje složené úrokování. Jenže dneska už vím, že to množství času vůbec neodpovídalo výsledku. Proč? Jednoduše proto, že mě to hrozně moc nebavilo a tak jsem nad tím sice seděla, ale šlo mi to jedním uchem tam a druhým ven.
Jenže jako dospělí nemáme prostor na to sedět dvě hodiny nad nudným seznamem slovíček a ve chvílích nejhlubšího zoufalství od něj utíkat prokrastinovat na Facebook nebo Instagram. Potřebujeme najít takový způsob učení, který nám zabere jen tolik času, kolik si můžeme dovolit a který bude fungovat - aby to učení bylo efektivní.
A nejvíc fungovat bude to, co nás bude bavit. Protože když děláme něco, co nás baví, učení nám jde mnohem snáz. Jak už jsem psala v bodě 1, existuje hromada činností, které můžete v angličtině dělat a bavit se u toho. Vyberte jednu věc, která by mohla aspoň trošku vyhovovat vám a vyzkoušejte ji. Uvidíte, že když učení pojmete jako zábavu, vůbec nebude bolet.
A co se toho
stráveného času týče - víc než množství času u učení funguje pravidelnost. Když
své angličtině věnujete 15 minut denně, naučíte se mnohem víc než když půjdete jednou
za týden na 90 minut na kurz. A jasně že můžete někdy vynechat. Každého z nás
někdy bolí hlava nebo se nám vůbec, ale vůbec nechce dělat nic. Když ale
najdete ve svém diáři pro angličtinu pravidelné místečko, celkem brzy uvidíte
ten rozdíl.
Možná, že právě tohle je ten důvod, proč jste se s angličtinou ještě neskamarádili. Ve škole nás totiž sedělo ve třídě obvykle mez 20 - 30 a nebyl prostor řešit jak kdo z nás vnímá informace - jestli nám pomáhá si dělat zápisky do sešitu, nebo jestli by nám spíš pomohly obrázky nebo videa anebo jestli se u učení - nedej Bože - nepotřebujeme náhodou hýbat.
Jenže teď už jsme velcí a nemusíme hrát podle not, které nám nevyhovují. Každý jsme jiný a jinak se učíme. Jestli jste až doteď používali způsob, který na vás neplatí, tak není divu, že vás učení nebavilo a nikam moc jste se neposunuli. Ale věřte mi - nikdy není pozdě začít znova a líp ;)
Tenhle mindset je z toho, co jsme si odnesli ze školy asi to nejvíc největší zlo. A já se přiznám, že jsem tenhle tlak na rychlost nikdy úplně nepochopila; Mně osobně přijde mnohem důležitější něco VĚDĚT a UMĚT TO POUŽÍT, spíš než být nejrychlejší. Ve škole ale byla rychlost z nějakého důvodu hrozně důležitá - učitel položil otázku a vítěz byl ten, kdo jako první vystřelil ruku nahoru a odpověděl. A kdo zaváhal, prohrál.
Ale teď už nejme ve škole, tak se nebojte zpomalit.
Klienti mi velmi často popisují, že jakmile jim v průběhu jednání nebo schůze protějšek položí otázku, oni se snaží vypálit odpověď kosmickou rychlostí, aby to nevypadalo, že mají s angličtinou problém. Jenže když si nerozmyslí co chtějí říct, v půlce věty se zaseknou a pak už jen koktají. A stresují se. A z celého rozhovoru mají nakonec daleko horší pocit, než bylo nutné.
Je naprosto v pořádku nechat druhého
domluvit, zamyslet se nad svou odpovědí a pak teprve odpovědět. Nadechněte se,
srovnejte si myšlenky a v klidu zformulujte slova do vět. Nemusíte se bát, že
to bude vypadat, že NEVÍTE JAK odpovědět. To, že jste položené otázce rozuměli
můžete dát najevo mnoha způsoby - pokývnutím hlavy, úsměvem nebo výrazem tváře.
Ano. Vím, že ve škole to tak bylo. Každá chyba znamenala horší známku, smích spolužáků a leckdy i mrzení doma.
Ale my už nejsme ve škole, pamatujete?
Chyby dělá každý. Děláme je my ve svém vlastním
jazyce, dělají je rodilí mluvčí, dělají je ti, kdo se angličtinu naučili jako
druhý jazyk stejně jako vy. Špatná předložka, nevhodný čas, nesprávný
slovosled. Většině z nich nebude v záplavě slov a informací nikdo
přikládat váhu, protože to budou tak drobné chybky, že v porozumění nijak
bránit nebudou. Jasně, vaše učitelka angličtiny by vám to asi podtrhla červeně, ale vy teď
nesedíte na testu z angličtiny, tohle je realita a mnohem důležitější je
domluvit se a vyřešit problém, se kterým bojujete.
Jakou kouli na noze s sebou ze školních let vláčíte vy? A není už načase se jí zbavit? Kdybyste s tím potřebovali pomoct, napište mi na karolina@rybkova.cz nebo do kontaktního formuláře a domluvíme si konzultaci, na které to spolu probereme a zkusíme z toho začarovaného kruhu najít cestu ven. Angličtině už jste určitě věnovali spoustu času a energie, zasloužíte si mít z ní dobrý pocit a ne se trápit ❤️.
K tomuto článku mě inspirovala moje nedávná účast na online konferenci pro lektory cizích jazyků, kde jsem měla tu čest být jedním z 23 řečníků, kteří zde přednesli své příspěvky. Mluvila jsem o pěti aspektech, které je dobré si pohlídat, když jako lektor chcete svoji práci dělat dlouhodobě a spokojeně.
Moje mateřština, český jazyk, je velmi složitá. Gramatika je komplikovaná, rozsáhlá a náročná i pro nás, rodilé mluvčí, a její výuce se ve škole věnuje hromada času. Na druhou stranu s výslovností si my, Češi, hlavu lámat moc nemusíme – slova se v češtině čtou tak, jak se píšou. A možná i to je důvod, proč i při výuce cizích...
S pojmy "extrovert" a "introvert" se už někdy určitě potkal každý z vás. Definice říká, že extroverti jsou osoby, které čerpají energii a inspiraci především z okolního světa, zatímco introverti ji čerpají ze světa vnitřního, ze svých pocitů, myšlenek a prožitků.
Nedávno mi volala moje klientka, se kterou se dvakrát týdně potkáváme online na individuálních lekcích. Jestli prý bych se nechtěla ujmout výuky jejího kolegy..?
Na začátku ledna jsem si dala dárek. Po podzimu, který byl v mnoha ohledech náročnější, než jsem čekala, jsem si uvědomila, že ačkoliv miluju svoji rodinu i svoji práci a nevyměnila bych je za nic na světe, potřebuju si od nich trochu odpočinout. A protože jsem introvert a občas dost příšerný asociál, nejlíp dobíjím baterky když jsem sama.
Klienti, kteří se na mě obrací s poptávkou po spolupráci jsou z velké většiny lidé, kteří vědí co chtějí, jsou rozhodnutí pro to něco udělat a na úvodní konzultaci tak přichází s předem formulovaným cílem.
Angličtinu potřebujete ke svému životu nebo práci, ale stále se vám nedaří ji naučit. Už několikrát jste zkoušeli začít, chodili jste na kurzy do jazykovky a po večerech šprtali nepravidelná slovesa, ale to učení vám prostě nejde a nebaví vás a vůbec, nejradši byste na to hodili vidle...? Existuje několik důvodů, proč tomu tak může být.
Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.
Když potkáte na ulici člověka, který si něco povídá sám pro sebe, asi si pomyslíte něco o jeho duševní nerovnováze. Napadlo vás ale někdy, že by samomluva mohla být i užitečná?
Už si balíte kufry na dovolenou? Ať už máte v plánu polehávání na pláži nebo běhání po horách, dobrá knížka se hodí vždycky. Pojďtě se mnou dnes mrknout na pár tipů na čtení, které bude dostatečně dovolekově relaxační a zároveň díky němu nenecháte zahálet svoji angličtinu 😉
Nedávno jsem jednu svoji novou klientku trošku zaskočila. Zakoply jsme během diskuze o téma "tancování" a ona zmínila, že se tanci sama aktivně věnuje. Pro mě jako lektorku to byla skvělá příležitost jak klientku "rozmluvit" na tématu, které ji bude bavit.
Jak byste se cítili, kdybyste prodavačku v obchodě s obuví požádali o tenisky a ona vám přinesla holínky? Kdybyste v kavárně místo objednaného cappuccina dostali lungo s mlékem? Nebo kdybyste pod odkazem na on-line kurz o DPH našli kurz o bezpečnosti práce?
Když mluvím se svými studenty na začátku spolupráce o důvodech, které je ke mně přivedly, velmi často zmiňují své předchozí negativní zkušenosti se skupinovou výukou.
Nedávno čekala moji klientku důležitá schůzka se zahraničními obchodními partnery. A protože je profík, na schůzku se pečlivě připravila.
Synchronní výuka, asynchronní výuka, přímá či nepřímá výuka, blended learning... Pryč jsou doby, kdy jediným způsobem, jak se naučit jazyk bylo docházení do skupinového kurzu v jazykové škole. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství možností jak své znalosti zdokonalovat, jen v těch názvech aby se čert vyznal... Jestli se v nich ztrácíte, nevíte...
Pro krátké a výstižné představení sebe sama, firmy nebo produktu, se používá slovní spojení elevator pitch. Představení by to mělo být stručné, asi jako kdybyste s někým jeli ve výtahu a měli na vysvětlení pouhou minutu, ale zároveň by mělo náležitě vystihnout podstatu věci.
Mýtus je všeobecně rozšířená nepravda, vymyšlené tvrzení bez dostatečných důkazů. A o učení angličtiny jich koluje celá řada. V tomhle článku najdete hitparádu TOP 13 mýtů, se kterými se já a mí kolegové z řad lektorů jazyků setkáváme nejčastěji.
Takhle krásně vypadá Jičín, město kde žiju, z kopce jménem Brada. Byla jsem tu mnohokrát. Kromě jiného jsem se tu i vdávala. Ale tohle je poprvé, co jsem tu na kole.
Dneska budu tak trochu kálet do vlastního hnízda. Na Facebooku a Instagramu radím svým studentům jak se obklopit angličtinou, jaké cesty zvolit, aby je učení bavilo a jak na angličtině pravidelně pracovat a někam ji posouvat. Myslím ale, že je fér taky zmínit odvrácenou stranu věci. Že dnešní on-line svět má i svou temnou stránku a že přemíra...
Už jsem o tom psala v článku Proč "chodit na angličtinu" nestačí, ale opakování je matka modrosti, takže:
"Moje angličtina je příšerná. A bojím se mluvit. Protože když budu mluvit, určitě tam nasekám mraky chyb a budu za pitomce."
Každý, kdo se někdy pustil do učení angličtiny a došel až k minulému času, se nutně potkal i s nepravidelnými slovesy. Dost často je to setkání, které studenty napoprvé hodně vyděsí. Obzvlášť když zjistí, že v moderní angličtině se nepravidelných sloves objevuje okolo 300.