Overwhelmed

Dneska budu tak trochu kálet do vlastního hnízda. Na Facebooku a Instagramu radím svým studentům jak se obklopit angličtinou, jaké cesty zvolit, aby je učení bavilo a jak na angličtině pravidelně pracovat a někam ji posouvat. Myslím ale, že je fér taky zmínit odvrácenou stranu věci. Že dnešní on-line svět má i svou temnou stránku a že přemíra motivace, entuziazmu a tlaku na skvělé výsledky může paradoxně vést k demotivaci, únavě a vyhoření.

Dnešní doba klade velký důraz na výkon. Ze všech stran se na nás valí motivační citáty, hluboké myšlenky a návody jak se zlepšovat, vzdělávat a růst. Sociální sítě nás zásobují rozesmátými tvářemi lidí, kteří se nemůžou dočkat, až s námi budou sdílet své příběhy plné nadšení, tvrdé práce a úspěchů a i když nás vůbec neznají, neochvějně věří, že to stejné dokážeme díky jejich radám i my. Dnes a denně nás lákají reklamy na webináře, školení, kurzy a návody, jak se za 3 měsíce stát ze začátečníka expertem v ........ (doplňte sami dle libosti).

A angličtina nezůstává vůbec pozadu. Každé ráno se, ještě než vstaneme z postele, můžeme v některé z mobilních aplikací naučit nové "slovíčko dne", v obědové pauze si na Instagramu připomenout která předložka se pojí se kterým slovesem a cestou domů z práce si pustit místo písniček nějaký užitečný podcast. Ať už nás baví doplňovačky, poslechy, čtení, videa, zprávy, dokumenty o přírodě nebo se chceme něco dozvědět o historii Mormonství v Americe, máme všechno na dosah ruky.

Když si ale nedáme pozor, může nás tenhle neustálý příval informací docela slušně semlít. Všichni ti pozitivní lidé, kteří to s námi myslí dobře, nás - místo nabuzení k akci - můžou taky docela dobře dostat do deprese. Snadno totiž podlehneme dojmu, že když se nebudeme neustále vzdělávat, zdokonalovat a rozvíjet, budeme naprostí lůzři.

A tak, ačkoliv jako lektorka angličtiny svým klientům pomáhám soustředit se na jejich cíle a zlepšovat se a pracovat na sobě, jsou chvíle, kdy jim místo povzbuzení do další práce radím, aby zpomalili.

Protože je naprosto v pořádku potřebovat občas zvolnit.

Protože když toho máte na hrbu příliš, to poslední, co vám pomůže, je dopsat na seznam další úkol.

Protože je naprosto v pořádku dát si pauzu a nedělat nic. 

A tak jsem vám jen chtěla říct, že až budete mít pocit, že už je toho všeho moc, klidně z toho vlaku na chvíli vystupte. Je naprosto v pohodě zatáhnout za ruční brzdu a říct:

"Dávám si pauzu".

Protože prostě NEMUSÍTE dělat nic, na co se zrovna necítíte. A kašlete na to, že "všichni kolem to dělaj". Nedělaj. Nejste sami. Existuje spousta lidí jako vy, kteří toho mají někdy plný zuby a nechtějí dělat chvíli VŮBEC NIC.

Další články na blogu: