Byla to moje vina

05.12.2021


Nedávno čekala moji klientku důležitá schůzka se zahraničními obchodními partnery. A protože je profík, na schůzku se pečlivě připravila.

  • Dala dohromady podklady, čísla a informace.
  • Sepsala si, co by na té schůzce chtěla říct.
  • Zamyslela se nad otázkami, které by mohly zaznít.
  • Připravila se i na body jednání, které nebyly moc pravděpodobné, ale co kdyby...
  • A každý den se mnou trávila on-line hodinu (i víc), aby se rozmluvila, natrénovala si potřebnou slovní zásobu a setřásla ze sebe obavy.

A pak přišel den "D" a schůzka "S" ... a s nimi velké zklamání.



Jeden ze zahraničních účastníků totiž mluvil tak rychle a s tak silným přízvukem, že mu ani moje klientka, ani její kolegové nerozuměli.

Několikrát ho žádali, aby svoje slova zopakoval, aby lehce zpomalil. Slovy i gesty dávali jasně najevo, že krapet klopýtají - on byl v angličtině rodilý mluvčí, oni ne. Přesto ho jejich potíže vůbec nezajímaly a nijak na jejich prosby nereflektoval.

Klientka si z té schůzky odnesla velmi silný pocit zklamání. Zklamání ze sebe, ze svých schopností. Protože to byla přeci JEJÍ VINA, ŽE NEROZUMĚLA.

Poznáváte se? Taky máte vždycky, když nerozumíte, pocit, že jste to byli vy, kdo selhal? Kdo NEBYL DOST DOBRÝ? Jenže efektivní komunikace není o tom, že jeden mluví a druhý se hroutí. Pokud s někým komunikujeme, je to obvykle proto, že se chceme na něčem domluvit, vyřešit nějaký společný problém. A to se nám určitě nepodaří, když nebudeme tomu druhému naslouchat, neověříme si, jestli pochopil co chceme říct, nebo nám to bude dokonce úplně jedno.


COMMUNICATION IS A TWO-WAY STREET


Efektivní komunikace je záležitost DVOU STRAN: té, která MLUVÍ a té, která NASLOUCHÁ. Komunikace má smysl ve chvíli, kdy je informace, kterou se mluvčí snaží sdělit, pochopena druhou stranou. A jestli se to podaří či nikoliv záleží na snaze obou stran. A tohle zdaleka neplatí jen pro komunikaci v angličtině, ale pro komunikaci kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv.

Rozdíl mezi tím, kdy jen MLUVÍM a kdy KOMUNIKUJI je v tom, jestli mi protistrana rozumí. A to si můžu ověřit mnoha způsoby. Ať už je to přímá otázka, nebo například krátká pauza mezi větami, kdy zkontroluji pohledem jak se lidé, se kterými komunikuji, tváří. Jsou uvolnění, usmívají se a lehce pokyvují hlavou, aby mi dali najevo, že to, co říkám, dává smysl? Anebo jsou vyděšení, zmatení a vůbec netuší o čem to tu povídám?

Když se jedná o komunikaci v angličtině, roli hrají velmi často i přízvuk mluvčího, rychlost jeho projevu a také slovní zásoba, kterou používá. Častým kamínkem v botě je používání hovorových výrazů, které vycházejí z kulturního prostředí daného mluvčího. A druhá strana pak nemá nejmenší šanci pochopit vtípek nebo narážku, kterou se mluvčí - byť v dobré víře - snažil svůj projev okořenit. Je to jako kdybyste od cizince, který se celkem obstojně naučil česky očekávali, že se od srdce zasměje když prohlásíte, že "v Českých Budějovicích bych chtěl žít každý."




Když s klienty mluvíme o jejich špatných zkušenostech z různých jednání v angličtině, ve valné většině zmiňují dvě obavy, které je svazují:

  • obava z vlastních chyb, a
  • obava, že nebudou druhé straně rozumět.

A tyhle strachy jim dokážou rozklepat kolena docela slušně. Protože kdo z nás by se chtěl před obchodními partnery ztrapnit, že?

Je dobré si čas od času připomenout, že angličtina je jen a pouze jazyk. Je to nástroj, který používáme k tomu, abychom mohli komunikovat s kolegy z celého světa. A to, jestli se s nimi doopravdy domluvíme, nezáleží na tom, jestli umíme anglicky jako rodilý mluvčí, ale na tom, jak dobře budou obě strany umět komunikovat.


Musím mluvit jako rodilý mluvčí.

Nemusíte. Nevím, kde se tenhle mindset vzal, ale zasloužil by si shořet v pekle. Angličtina je lingua franca, společný dorozumívací jazyk pro lidi z celého světa, díky kterému jsme schopní na jednom meetingu vyřešit problém s kolegy s Indie, Mexika, Dánska i Itálie. Anglicky na světě mluví cca 1,5 miliardy lidí, přičemž rodilých mluvčích je z toho jen asi 400 milionů. A samozřejmě můžete narazit na bytost, pro kterou je angličtina mateřský jazyk a vám dá jasně najevo, že se svojí B2 jí nesaháte ani po kotníky. Otázkou je, jestli si někým takhle moudrým dobrovolně zvyšovat hladinu kortizolu.


Mí klienti, pro které je angličtina denním chlebem, na tom s její znalostí nejsou nijak špatně. Ostatně, to by ani nemohli dělat práci, kterou dělají. A přesto nejčastější věta, kterou slyším na našem prvním setkání, je: "My English is terrible." Jenže ona právě nijak "terrible" není. Na to, že to není jejich rodný jazyk, se dostali pekelně daleko, většinou na úroveň B2 nebo C1 a to je úspěch, za který by na sebe měli být hrdí a ne se za něj stydět a omlouvat se.

To, co většinou mí klienti potřebují získat nejsou jenom nová anglická slovíčka a cool byznys fráze, ale také sebevědomí, se kterým by bez obav a studu požádali druhou stranu, aby zopakovala, zpomalila nebo přeformulovala své sdělení. Potřebují si uvědomit, že jsou se svými kolegy rovnocennými partnery v diskuzi, do které přispívají svými znalostmi, zkušenostmi a dovednostmi, a angličtina je pouhým prostředkem dorozumění a nikoli kritériem hodnotícím jejich kvalifikaci. A že jejich angličtina je ve skutečnosti dost dobrá na to, aby v ní byli schopní komunikovat se vztyčenou hlavou.

Pokud jste se při čtení tohoto článku přistihli, že podobné pocity máte někdy i vy, tak si příště, až to na vás zase padne, zkuste trošku víc zanalyzovat situaci, která vás rozhodila. Opravdu byl problém jen a pouze ve vaší mizerné angličtině?



Jestli už angličtinu v práci používáte, ale rádi byste se posunuli ještě dál, napište mi na karolina@rybkova.cz nebo použijte kontaktní formulář, a domluvíme si on-line nebo off-line lekce. A pokud vás čeká důležitá schůzka nebo prezentace v angličtině, ze které se vám klepou kolena, vyzkoušejte Premium Care Pack - balíček konzultací, ve kterých vám pomůžu vyladit a natrénovat váš projev, odbourat vaše bloky a strachy a cítit se sebejistě.



Další články na blogu:

Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.

Když potkáte na ulici člověka, který si něco povídá sám pro sebe, asi si pomyslíte něco o jeho duševní nerovnováze. Napadlo vás ale někdy, že by samomluva mohla být i užitečná?

Už si balíte kufry na dovolenou? Ať už máte v plánu polehávání na pláži nebo běhání po horách, dobrá knížka se hodí vždycky. Pojďtě se mnou dnes mrknout na pár tipů na čtení, které bude dostatečně dovolekově relaxační a zároveň díky němu nenecháte zahálet svoji angličtinu 😉

Nekrmit

29.04.2022

Nedávno jsem jednu svoji novou klientku trošku zaskočila. Zakoply jsme během diskuze o téma "tancování" a ona zmínila, že se tanci sama aktivně věnuje. Pro mě jako lektorku to byla skvělá příležitost jak klientku "rozmluvit" na tématu, které ji bude bavit.

Jak byste se cítili, kdybyste prodavačku v obchodě s obuví požádali o tenisky a ona vám přinesla holínky? Kdybyste v kavárně místo objednaného cappuccina dostali lungo s mlékem? Nebo kdybyste pod odkazem na on-line kurz o DPH našli kurz o bezpečnosti práce?

Nedávno čekala moji klientku důležitá schůzka se zahraničními obchodními partnery. A protože je profík, na schůzku se pečlivě připravila.

Synchronní výuka, asynchronní výuka, přímá či nepřímá výuka, blended learning... Pryč jsou doby, kdy jediným způsobem, jak se naučit jazyk bylo docházení do skupinového kurzu v jazykové škole. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství možností jak své znalosti zdokonalovat, jen v těch názvech aby se čert vyznal... Jestli se v nich ztrácíte, nevíte...

Pro krátké a výstižné představení sebe sama, firmy nebo produktu, se používá slovní spojení elevator pitch. Představení by to mělo být stručné, asi jako kdybyste s někým jeli ve výtahu a měli na vysvětlení pouhou minutu, ale zároveň by mělo náležitě vystihnout podstatu věci.

Mýtus je všeobecně rozšířená nepravda, vymyšlené tvrzení bez dostatečných důkazů. A o učení angličtiny jich koluje celá řada. V tomhle článku najdete hitparádu TOP 13 mýtů, se kterými se já a mí kolegové z řad lektorů jazyků setkáváme nejčastěji.

Takhle krásně vypadá Jičín, město kde žiju, z kopce jménem Brada. Byla jsem tu mnohokrát. Kromě jiného jsem se tu i vdávala. Ale tohle je poprvé, co jsem tu na kole.

Overwhelmed

05.04.2021

Dneska budu tak trochu kálet do vlastního hnízda. Na Facebooku a Instagramu radím svým studentům jak se obklopit angličtinou, jaké cesty zvolit, aby je učení bavilo a jak na angličtině pravidelně pracovat a někam ji posouvat. Myslím ale, že je fér taky zmínit odvrácenou stranu věci. Že dnešní on-line svět má i svou temnou stránku a že přemíra...

"Moje angličtina je příšerná. A bojím se mluvit. Protože když budu mluvit, určitě tam nasekám mraky chyb a budu za pitomce."

Každý, kdo se někdy pustil do učení angličtiny a došel až k minulému času, se nutně potkal i s nepravidelnými slovesy. Dost často je to setkání, které studenty napoprvé hodně vyděsí. Obzvlášť když zjistí, že v moderní angličtině se nepravidelných sloves objevuje okolo 300.

Když v březnu 2020 přišla "první vlna" Covid-19, zavřely se školy i mnohé provozovny a kdo mohl, pracoval z domova, musela jsem i já zavřít svoji učebnu v Denisovce a přejít na výuku on-line. Někteří mí studenti z toho měli ze začátku trošku obavy, ale velmi rychle pochopili, že on-line výuku hravě zvládnou, i když se třeba s moderními...

Jste odhodlaní. Motivovaní. Přečetli jste mi můj článek Proč "chodit na angličtinu" nestačí a angličtinu jste posunuli mezi TOP 10 vašich priorit. Učíte se. V pauze mezi meetingy vyplňujete on-line testíky, které vám doporučila kolegyně a na záchodě posloucháte TED konference, protože učitelka v jazykovce říkala, že je to fakt dobrý. Svého...

Máte za sebou už několik kurzů angličtiny, ale stále přešlapujete na místě? Bojujete se slovní zásobou a říkáte si, že to učení nemá smysl?